Dnešní ráno připomnělo změnu ročního období více než nedávná změna listu v kalendáři ze srpna na září. Školou povinný ještě jsem, nebo možná lépe řečeno – už zase jsem. Ve čtvrtek jsem byl na zápise do nové školy a k novému oboru, ale začínat budeme až za pár týdnů. Takže jsem si ani moc nevšimnul začátku školního roku pro školáky. Teda 1. září jsem cestou autem zjistil neskutečný počet aut v ulicích, které normálně bývaly klidné a s občasnou dopravou. Parkovací situace se taky výrazně změnila…
Ale asi jeden ze začátků, které prožívám (ačkoli ho tak nějak nenápadně odkládám) je na tomto webu. Doménu jsem po dlouhých týdnech rozmýšlení, nekonečných telefonátech a radách ze všech stran vybral už pár měsíců zpátky. Přisly pak probdělé noci při výběru systému a vzhledu. Jestli to bude tak a nebo onak. Do toho se průběžně trousily všelijaké události, které mě (když by nic nepřinesly) hodně naučily. Od toho, že musím pořád dávat pozor na lidi okolo sebe, a dvakrát tak na lidi, co mi slibují, jak mi budou dobrými partnery, jak moc je dobré mít připravený ceník, přes vyjasnění si, které služby chci a nechci dělat, tvorbu loga, až po vlastní založení živnosti – fotograf. Teď zpětně se to zdá všechno jednoduché, ale kolik nocí a dnů to zabralo.
Na tomto webu prezentuji své služby a postupně rozšiřovat veřejně přístupné portfolio, protože za roky focení jsem se podílel na opravdu velkém počtu událostí (svatby, závody, konference) a měl jsem možnost i potkat spousty úžasných lidí a vytvořit i jejich fotografie, které oni sami používají dál a také jsou pro mě vzpomínkou na čas s nimi. Tohle mi i připomíná cíl, na který se soustředím kdykoli fotím – nejenom něco vyfotit, ale zachytit esenci té chvíle či osoby tak, aby se k fotkám lidé vraceli i po letech a fotky jim i pak vyprávěly příbeh.