Dnešní vstup do administrace mojeho webu následovalo úporné mazání spamových komentářů (kdyby někdo sháněl různé prášky na podporu kdejakých věcí, tak věřím, že v tom spamu by našel). Těšil jsem se, že budu chvíli tiše koukat, přemýšlet a po chvíli psát. Ve škole poslední dva měsíce pořád slyším: „Dnešní doba je jaká? No turbulentní přece.“ Pomalu se díky tomu dostávám do fáze, že kdyby mě někdo vzbudil v noci tak mu asi odpovím v polospánku „Turbulentní“, otočím se na bok a usnu zase. Možná proto jsem si letos tak užíval podzim. Neskutečně klidný a letos konečně i pohledný. Při dnešním začátku prosince už to venku není takové barevné jako měsíc zpět. Ostatně, prvního listopadu jsem byl objednán na focení s jednou fajn rodinou. Celému focení předcházel koloběh emailů a výběrů data a promýšlení počasí, protože prostředí bylo jasně dané – podzimní příroda. I přes lehké obláčky mlhy, které okupovaly park byla atmosféra perfektní.
Mlha ve Stromovce
Kombinace barev okrových, žlutých a červených s ještě nezazimovanou a zelenou trávou, kdy zmíněné zbytky mlhy bojovaly s nízkým sluníčkem bylo povzbuzením ve chvíli, kdy se ještě lidé pomalu trousili na místo setkání. I přes prvotní překvapení, že se setkáváme a hlavně že i fotit budeme ve Stromovce, tohle kouzelné divadlo dokázalo povzbudit v tu chvíli již kompletní skupinu. Místy byl zřetelný menší mrazík a šedivé listí, tu a tam šla ještě pára od pusy. Anna (hlavní iniciátor) si střihla s bratrem pózu „na partnera“.
Anna a bratr „Na partnera“
Tak zase příště pokračujeme.